Rentgen
Rentgen
Rentgenoví paprsek objevil Německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen .
Narodil se roku 1845 v německém městě Lennepu.
V roce 1888 byl jmenován profesorem fyziky a ředitelem fyzikálního ústavu.
Svůj objev učinil v Mnichově v roce 1895, dělal pokusy s katodovými (elektronovými) paprsky. Ty se skládají z proudu elektronů. Tento proud se vytváří působením vysokého elektrického napětí mezi elektrodami umístěnými na koncích uzavřené skleněné trubice, z níž byl odčerpán téměř všechen vzduch. Katodové paprsky nejsou nijak zvlášť pronikavé, snadno je zarazí pár centimetrů vzduchu. Röntgen katodovou trubici (vakuovou plynovou výbojku) úplně zakryl těžkým černým papírem, tak aby z trubice ani při zapnutí elektrického proudu nevycházelo vůbec žádné světlo. Když však v trubici proud zapojil, ke svému úžasu si všiml, že fluorescenční štít ležící vedle na stole se rozzařuje, jako by svítil. Vypnul trubici, a štít (potažený platinokyanidem barya, fluorescenční látkou) zářit přestal. Protože byly katodová trubice úplně zakryta, Röntgenovi došlo, že je-li zapojen elektrický proud, musí z trubice vycházet nějaké neviditelné záření. Vzhledem k tajemné povaze toto neviditelné záření označil jako paprsky X jako matematický symbol něčeho neznámého.
V prosinci 1895 Röntgen napsal o paprscích X první pojednání. To okamžitě vzbudilo velký zájem a nadšení. Během několika měsíců je zkoumaly stovky vědců a do roka o nich napsali zhruba tisíc statí! K vědcům, jejichž výzkum byl přímo motivován Röntgenovým objevem, patřil Antoine Henri Becquerel. I když měl v úmyslu zkoumat rentgenové paprsky, místo toho narazil na ještě významnější jev radioaktivity.
Röntgen má na objevení paprsků X naprostou zásluhu. Pracoval sám, jeho objev se nepředpokládal a skvěle ho rozpracoval.
Rentgenové záření
- elektromagnetické záření, jehož vlnové
délky leží v intervalu 10-8 až 10-12 m
- vzniká
při dopadu elektronů urychlených elektrickým polem na
kovovou desku
- kinetická energie elektronů se mění
na energii elektromagnetického záření
-
čím je energie elektronů větší => tím je
vlnová délka záření menší.
Viužití rentgenu
V medicíně došlu k velkému pokroku. Mohli poprvé zrentgenovat lidskou kostru, ale rentgenové obrázky nebili ještě tolik dokonalé takže kosti nešli moc vidět, teď jsou rentgenové obrázky tak dokonalé že nanich můžeme vidět i patrné obrysi žil a to za pomoci kontrastního roztoku.
Jako první byla zrentgenována ruka paní Rentgenové.
Gramatika
(xx, 7. 1. 2012 18:53)